Když se v rybníce nachladíte, skočíte tam znovu se vyléčit?

Asi ne, horečku tím na chvíli sice srazíte, ale pak dopadnete daleko hůř. Bohužel mě přijde, že přesně takto se teď státy chovají. Pokusím se o velice krátké vysvětlení.

Jak jsme dostali zápal plic?

Brzy po roce 2000 hodně snížila centrální americká banka úrokové sazby (to je ten rybník se studenou vodu, který Vás příjemně ovlaží za žhavých letních dnů). Amerika potřebovala rychle rozjet ekonomiku, aby byly lépe ufinancovatelné americké výdaje, ať už zbrojní, spojené s válkou v Iráku či Afghánistánu či sociální, spojené s receptem jak vyhrát volby. To se samozřejmě podařilo. Nízké úrokové sazby přiměly spousty lidí vzít si díky tomu levnou hypotéku s nízkou splátkou, rozjel se tím stavební průmysl, z toho byla spousta zaměstnaných lidí, ti kupovali spousty spotřebního i dlouhodobějšího zboží (včetně aut) a všem se dařilo. Jenže růst objemu úvěrů je úměrný růstu inflace a tak bylo na čase, aby centrální banka přibrzdila a základní úrokové sazby po pár letech poskočily nahoru o několik procent. 

Běžný Američan, stejně jako Čech nebo Angličan si pořídí dům tak drahý, aby při splátce na 30 let tak tak prošel v bance většinou dost nevalnou kontrolou bonity a tudíž mu po zaplacení splátky moc peněz nezůstane a když náhodou zůstane, je tu prostor koupit si ještě auto na leasing… Co se tedy stane, když máte nevalné rezervy a po uplynutí fixační doby Vám u hypotéky na 30 let poskočí úroková sazba ze 3 na 6 % a máte rázem o třetinu větší splátku hypotéky? 

Stane se přesně to, co se stalo – takzvaná hypoteční krize. Lidi přestanou mít na splácení úvěrů, spadnou ceny nemovitostí, stavební průmysl se téměř zastaví, to co doposavad hnalo ekonomiku, ji srazí na kolena. Lidi dostanou strach o práci o budoucnost, přestanou kupovat drahá auta a jiné nepodstatné věci, americký GM motors, Chrysler apod. začnou prodělávat, začne prodělávat na to navázaný průmysl a všechno jde, víte kam… 

Podobná situace nastala ve Španělsku, Británii a dalších státech. I u nás byly kolem let 2003 – 2006 nejnižší úrokové sazby a nejvyšší státní výdaje za posledních dvacet let. Je to jednoduchý recept jak na úkor budoucnosti "udělat" růst HDP… Nicméně u nás to nebylo až tak zlé jako v USA. Navíc banky u nás byly naštěstí po naší krizi z konce let devadesátých daleko opatrnější v poskytování úvěrů než banky na západě.

Jak tento zápal plic chceme léčit?

Studený zábal by určitě pomohl snížit horečku, jenomže oni nás házejí zpět do rybníka a to s podstatně studenější vodou. Nově vyhlašované úrokové sazby se u centrálních bank pohybují těsně nad NULOU!!! Snad kdyby to šlo, tak půjdou i do mínusu (naštěstí pak voda mrzne). Státy se kvůli nakopnutí ekonomiky zadlužují tak, že s trochou nadsázky "nestíhají tiskonout dluhopisy". Ano, mohou tím velice rychle srazit horečku, ale mám snad oprávněnou obavu, aby tím pacienta (státní ekonomiku, podniky a lidi obecně) touto léčbou šokem, nedorazili. A ona horečka sama o sobě je přece jen obrannou reakcí proti nemoci samotné, tak proč ji jen při nejhorším nesnížit studeným zábalem?

Ke zlosti většiny lidí nám teď paradoxně pomáhá hamižnost, či opatrnost bank, které i při nízkých úrokových sazbách poskytují jen drahé úvěry a sabotují tak snahy centrálních bank a států znovu rozjet ekonomiku založenou na velkém růstu zadlužování. 

Jak to s námi dopadne?

Mohou se stát v podstatě jen dvě věci. 
Buď se náš „zdravotní stav“ (ekonomická situace) začne zlepšovat dřív, než se státům podaří nás do toho rybníka přes hamižnost bank dostat a státy se na nízké sazby poté vykašlou. 

Nebo ta horší varianta, že se jim podaří nás tam naházet, státníci si podají ruce, jak nám krásně klesla teplota a potom bůh s námi… a to jsem ateista…

Jak by to tedy měli dělat? 

To kdybych věděl tak sedím v jiném křesle... ale hlavně jsem slíbil, že to vezmu jen ve zkratce... :-)

Ovšem, snad by se ekonomové alespoň mohli poučit z chyb předchozích.

PS: Jen pro ty, co se někdy potkali regulacemi: Doufám, že frekvence nízkých a vysokých úrokových sazeb nebude oscilační. Nejsem si tak úplně jistý jestli se někdo z těch pánů ekonomů někdy zabýval nastavením kostant ve zpětných vazbách nebo zpětnými vazbami vůbec... :-)